středa 28. září 2016

O oktávě, SOČce a školním čtení

V červenci jsem se vracela k blogování a říkala jsem, to půjde. Čas mít budeš, ta oktáva má být přece pohoda. Víš, kolik lidí ti to říkalo? No, někde se stalo chyba, když se na to dívám s odstupem. Za srpen jeden článek a konci září také nic nového... A já tak přemýšlím, co vlastně se všechno stalo.

Víte, na jednu stranu si nemyslím, že mám málo času. Jen dospívám k tomu, že mám spoustu věcí na práci. A to mě lehce děsí.

Na začátku srpna jsem byla na táboře. Byl to první tábor, který jsem si skutečně užila. Poznala jsem spoustu nových lidí a dozvěděla se neuvěřitelné kvantum zajímavých informací. Jela jsem totiž na Tudy cesta nevede, což je soustředění pro středoškoláky pořádané Studentskou unií FJFI ČVUT. Tedy vlastně fakultou, kam bych po maturitě ráda zavítala - a těch čtrnáct dní mě v tom jen a jen utvrdilo.

Zbytek srpna jsem trávila s přítelem - což mimochodem, zabere také hodně času - což neberte jako stěžování si, pouze jako prostý fakt. Najednou zjišťujete, že chcete být s někým, koho máte rádi, ale do toho přemýšlíte, kdy uděláte tohle a tohle, protože nevíte, jestli je vhodné dělat to v jeho společnosti... Zvlášť když můžete dělat mnohem zajímavější činnosti, že.

A pak přišla školu. Oktáva. Víte, mě tím děsili už od primy (i když na jiné škole). A teď to přišlo - všichni vám říkají věci k maturitě, řeší se maturiťák a vy nemáte jediné ponětí, jaké byste chtěli šaty. K tomu všichni řeší vysokou a vy si připadáte trochu divně, že ji neřešíte a navíc počítáte s jedinou přihláškou. A pak všichni přijdou s tím, že maturita začíná už 11. dubna (!!!) - i když jste vždy brali maturitu jako květnovou záležitost - a že Cermat chce opravování slohovek z češtiny sebrat školám. Tedy budeme se vracet k něčemu, co nefungovalo, ale teď to přece najednou půjde, že? (Vážně, nesnáším státní maturitu.) Sice se uklidňujete tím, že předtím byl problém na jiných školách než na víceletých gymnáziích, ale i tak... Najednou mám pocit, že na té maturitě toho závisí nějak moc. Že si sice uvědomuji, že to není nic obtížného a že ani neplánuji maturovat z nějakých zabijáckých předmětů, ale zároveň s tím všichni straší tak moc, až trochu pochybuji.

Takže si postupně vypracovávám maturitní otázky z fyziky, čekám na kompletní školní seznam četby k maturitě, abych trochu pozměnila ten svůj, v duchu si spřádám osu, podle které bych si měla opakovat matematiku ke školní maturitě... A k tomu píšu SOČku.

SOČku, neboli Středoškolskou odbornou činnost, jsem psala už loni. Měla jsem ji vedenou na jaderce a psala o oboru, který se nazývá Radiologická fyzika, což je vlastně uplatnění jaderné fyziky v medicíně. Je to něco, co chci i studovat, tak jsem si řekla, že bych si tu SOČku mohla dát podruhé. Takže jsem si už jednou byla na měření v Praze, v pátek jedu podruhé, do toho to postupně sepisuji, a i když vím, že na to mám čas až do února (!), tak se snažím to mít hotové co nejdříve. Upřímně, někdy se sama nechápu. A k tomu příští týden jedu na třídenní konferenci radiologické fyziky. Ona je teda hlavně pro vysokoškoláky, ale jsme tam dvě, co psaly SOČku, tak jsme také dostaly pozvání. Těším se, ale jsem z toho zatraceně nervózní.

A mimochodem - byl by zájem o článek o SOČce? Už jsem o něm tak nějak uvažovala, protože je to něco vážně zajímavého, jen to ve školách většinou tak dobře nepodají (a na některých to dají povinně, což způsobí, že to všichni hned nesnáší, že).

A k tomu všemu čtu. V Bibli jsem dočetla pět knih Mojžíšových, na což jsem neuvěřitelně hrdá - čtu ji občasně na mobilu, třebaže již několik měsíců. A k tomu jsem začala pár nových sérií - kromě toho, že pár dalších knih mám stále nepřečtených doma. Na což jsem samozřejmě zapomněla posledně v knihovně, kdy jsem si kromě pár knih k maturitě (re-reading, ehm, někdo nepřečte ani jednu knihu z dvaceti a já každou přečtu dvakrát...) přinesla první díl deníku Ortena. Po dlouhé době někdo, kdo mě zaujal na hodinách češtiny a to včetně své tvorbě. Jinak mě zaujal téměř automaticky, protože kolik znáte židů, kteří byli v den svých 22. narozenin sraženi německou sanitkou? 

Děkuji za přečtení a za komentář budu jen a jen ráda. :)